Epilog

25. prosince 2011 v 19:56 |  F-W
Konec(?)

Bylo nádherně. Tedy objektvině řečeno zase tak krásně nebylo, ale po získání famfrpálového poháru Alici poslední dva týdny neuvěřitelně zkrásněly. Tedy nebýt pitomého NKÚ, díky kterému nemohla juchat bosky po louce, ale musela se učit jako šílená. Ona sama by to moc nehrotila, ale Oliver se rozhodl vzít věci pevně do sých rukou a začal ji bez milosti doučovat, prý se tím i sám připraví na OVCE. Původně chtěla výpomoc jen s lektvary, ale jakmile její kapitán zjistil, že má namále i ze tří dalších předmětů, začal jí cepovat stejně jako o tréninku. A byl i stejně nesnesitelný. Ale alespoň netrval na tom, že budou trčet ve tmě a zimě hradu a vytáhli si učení k jezeru na sluníčko.
"Takže co uděláš, aby ti fungoval protizánětlivý lektvar?" zeptal se aniž by zvedl oči od učebnice.
"Znásilním nevinnou mořskou pannu první srpnový úplněk, zatímco v pozadí bude hrát kentaur na tahací harmoniku?" zkusila. Oliver zvládl zachovat vážnou tvář.
"To je zajímavá představa, ale stačí když přidáš šest křidýlek octomilky," vysvětlil trpělivě.
"To je týrání zvířat! Toho se neúčastním!"
"Najednou ti vadí týrání zvířat. A to jen letos padlo tak dvacet prasat, aby ses mohla cpát tím zrůdným množstvím slaniny."
"Slanina není zelenina? Sakra! A já chtěla být stejně bio jako ty."
"Přestaň šaškovat, pokud vim, tak na tenhle lektvar tam bývá alespoň jedna otázka. Někdy ho s tebou připravim. Ale musim říct, že ses zlepšila. Už si alespoň pamatuješ ty základní," pochválil ji a ona se sebejistě usmála. Jako by snad někdo někdy pochyboval, že to zvládne.
"Ale problém bude v těch nestandardních, ty jsou o dost složitější. Půjčil bych ti o tom knížku, ale pochybuju, že by sis ji přečetla." pochyboval správně, byla ráda že stíhala číst to co nutně musela, natož aby si z čiré zvědavosti přibrala ještě něco navíc. Snažil se do ní dál (marně) narvat přípravu alespoň základního roztoku protizánětlivého lektvaru a Alice uvažovala, že odsponkuje svoje Obludné Obludárium a nacpe ho Oliemu do kalhot. Když už přemýšlela jak využije moment překvapení ve svůj prospěch, tak kolem nich prokráčel Marcus Flint s Montaguem a Nezájem a Opovržení z něj jen čišelo. Normálně se na Olivera alespoň koutkem usmál nebo tak něco. Jak se zdálo, zmijozelovo podivné chování Olieho ani trochu nevzrušovalo.
"Eh, děje se mezi váme něco... špatného?" vyzvídala opatrně. Wood vypadal překvapěně.
"Ne, proč?"
"Já jen, že vypadal, že se tě chystá sežrat."
"Ále, to on jen trucuje. Dělá to vždycky, když Nebelvír vyhraje. A tady šlo o pohár, mohl mít čtvrtý titul v řadě a má prd," vysvětloval, zatím co listoval učebnicí lektvarů a promýšlel čím by ji vyzkoušel.
"Takže ti dal kopačky?"
"Prosim tě, kdyby mi dal kopačky pokaždé, když se nepohodneme, tak s ním nejsem ani tři dny v kuse. On vypění. Já na něj byl nasranej minulej rok, teď je řada na něm," objasňoval situaci taťka-a-mamka-se-nepohodli-ale-tebe-mají-oba-moc-rádi-zlatíčko tónem.
"Loni?" divila se Alice. Tohle bylo poprvé od skříňového incidentu, kdy mluvila s Oliverem o jeho zakázané romanci, jak to tehdy nazval Adrian. Byla si jistá, že Pucey podrobil Flinta ostrému křížovému výslechu, ale ona se raději neptala, protože se nechtěla dozvědět něco, co by ji na věky poznamenalo.
"Jo, jak zrušili ligu kvůli baziliškovi, myslel jsem, že mě klepne pepka a strašlivě jsem se s ním zhádal."
"To jste spolu dýl jak rok?"
"Skoro třináct měsíců," přiznal a bedlivě se rozhlížel, jestli někdo nepovolaný neposlouchá.
"Třináct měsíců?! Jak?"
"Neřvi, proboha. No normálně. Víš jak loni kravil Lockhart s těma valentýnkama?"
"Řekni, že ti Flint napsal valentýnku a omdlím."
"Kdyby mi ji napsal, tak asi omdlím taky. Jeho představa romantiky je, že překecal jejich odražeče, aby mi potloukama mířili na žaludek a ne na hlavu. Pucey měl už v tý době ty svoje papírky a napadlo ho, že mezi šesťákama rozjede takovou šílenost. Náhodně je mezi nás rozeslal, abychom si psali. Vtip byl v tom, že jsme absolutně netušili kdo je ten druhý. Jaká je to kolej, co dělá a tak. Byly speciálně upravený tak, že blokovaly názvy kolejí nebo to, že hraješ famfrpál. Prostě věci, který by mohli protějšek odhalit."
"Tak to byl ten důvod, proč z vás byl najednou ročník písařů?" Loni studenti na každém kroku zakopávali o dementně se culícího šesťáka, který něco zběsile psal. Oni samotní se tvářili záhadně jak Trelawneyová po flašce Danielse, a že prý jim do toho nic není.
"Jo, byla to zábava. No můj protějšek byl fakt fajn. Věděl jsem o něm jen, že je to kluk, má rád famfrpál, kočky a že když má možnost chodí do kina na mudlovský filmy a v zimě jezdí na snowboardu. Taky měl podobnej smysl pro humor jako já."
"Promiň, zlato, ale ty nemáš smysl pro humor," oznámila mu.
"Můj smysl pro humor je speciální."
"Jo, jako ty školy, kde učí osmnáctiletý jíst, aniž by se pobryndali. Ale pokračuj, začíná to být napínavý." Oliver si povzdechnul nad beznadějností své kamarádky, ale pokračoval v popisu toho, jak se dali dohromady dva lidi, kteří spolu předtím nevydrželi v jedné místnosti ani pět vteřin, aniž by vzduchem začaly létat avady a pěsti.
"Prostě jsem si s ním rozumněl a časem jsem s ním začal tak trochu flirtovat," řekl a začal se roztomile červenat, zatímco Alice šokem bledla.
"Flirtovat? A tos věděl, že je to kluk?"
"No věděl. V týhle oblasti... uplatňuju rovné příležitosti." Teď se červenaly i jeho červánky.
"No Olivere! Divím se, že se neozveš, když si z tebe dělají Weasleyáci srandu, že jsi suchar."
"Tohle není věc, kterou by se člověk na škole chlubil."
"A Flint taky uplatňuje tu rovnost pohlaví?"
"Ten ne. U něj by sis něškrtla," usmál se.
"Tak tos měl celkem kliku, žes dostal zrovna jeho jako dopisovacího partnera."
"Kdyby nebylo toho vašeho kouzelného antré o naše rande, tak bych si i myslel, že to Pucey nějak zfixloval. Každopádně, když se mému dorážení nebránil a dokonce se i sám přidal, začal jsem koketovat s myšlenkou, že bychom si mohli dát sraz. On souhlasil. "
"A jéje."
"A jéje. Pamatuješ jak jsem loni v březnu dostal ten čtrnáctidenní trest?"
"Jak jste se s Flintem navzájem uřkli - no do prdele! Tomu se říká první rande!" vydechla Alice a Oliver se slabě usmál a podepřel si bradu koleny.
"Nedopadlo to vůbec dobře. Oba jsme si připadali podvedení. Chtěl jsem ho zabít, ale začalo se mi stejskat a nedovedl jsem ho vnímat už jen jako toho hnusnýho hajzla. Tak jsem mu napsal něco jako žádost o příměří. Odepsal po třech dnech, že je ochotný vyjednávat. Tak jsme si dali další sraz," začal se dementně usmívat, jako malé dítě, které vzpomíná na svoje první Vánoce.
"Vzhledem k tomu, že jsi pak do konce roku nedostal další trest, tak hádám, že to dopadlo dobře, žádná uřknutí a tak, ne?" zkusila to Alice. Byla zaskočená, co všechno jí uteklo, a rozhodla se Oliverovy záchvaty nejrůznějších mánií sledovat mnohem líp. Vždyť byl málem nejdekadentnější kluk na koleji a nikdo o tom nevěděl!
"Neměl šanci mě uřknout. Jak jsem ho uviděl, vzpomněl jsem si na všechny ty nepublikovatelné věci, které jsme si psali, přirazil jsem ho ke zdi a políbil. Myslím, že v ten moment jsme spolu tak trochu začali chodit." Alice na svého kamaráda hleděla v němém úžasu. Začátek jejich vztahu si představovala tak, že brutální Flint udeřil chudáčka-plyšáčka Olivera kyjem do hlavy a za vlasy ho odtáhl do své temné jeskyně, kde ho k mrzkým ohavnostem těla nabádal a Olie pak začal trpět Stockholmským syndromem. Ani na vteřinu nepomyslela na to, že inciátorem té šílenosti byl Oliver.
"Jsi ďábel, kapitáne! Jen nechápu jak to s ním můžeš vydržet. Vždyť se chová příšerně."
"Na první pohled je to možná arogantní hajzl. No na ten druhý a třetí taky, ale když si dáš práci poznat ho, tak je to měkkosrdcatý přerostlý plyšák. Co myslíš?"
"Myslím, že by se s tebou měl Pucey podělit o svoje prášky na přeludy." Oliver se uchechl a zaklapl učebnici, čímž dal oficiálně najevo, že učení je pro dnešek konec, a pak se pohodlně natáhl na deku, kterou si na trávě roztáhli. Alice se rozplácla vedle něj.
"A co ty a Pucey, máš s ním něco?" chtěl vědět pro změnu on.
"Netušim," zabručela otráveně. O Adrianovi se bavit vážně nechtěla.
"Netušíš?" divil se. "Vždyť za tebou chodí jak pejsek a nevynechá příležitost k tomu, aby se na tebe mohl mačkat." Skutečně nevynechal. Po skončení skříňového dobrodružství, kdy ji pak zatáhl do nedaleké prázdné třídy, aby splnil svoje šmajchlovací hrozby, nahlas usoudil, že i když je dívčí přibližně stejně jako sekyra na dřevo, tak líbá fakt skvěle, a už se ho nezbavila. Ne, že by to bylo zlé, sice se choval šíleně a postrádal byť minimální vnitřní cenzuru, ale choval se k ní pěkně, nosil jí tašky, dělal její eseje na formule a lezl Weasleyovic dvojčatům na nervy, což se jí vážně zamlouvalo.
"Já vim, když si zvykneš na to, že je cvok, tak je celkem fajn, ale -"
"Ale co?"
"Letos končí a pochybuju, že na něj ještě někdy natrefim," nakonec z ní vypadlo, to co jí už pár týdnů dost trápilo.
"Ty jsi fakt děsná nána, Alice," rozesmál se Wood a jmenovaná nána ho zavraždila pohledem.
"Jak to myslíš?"
"Silně pochybuju, že by se ti vypařil dobrovolně vypařil ze života, to zaprvé. Když se mnou ještě Flint mluvil, tak jsem se ho ptal kde Adrian žije. V Londýně, jako ty. To je šok co? Sice ne v mudlovském, ale pochybuju, že by to nějak víc vadilo. Má jen mámu a ta se prý k rasové otázce staví velice liberálně. A nečum na mě jak vrána z rána. Trochu jsem si ho proklepl. Pokud tě to potěší, tak Flint mě zase otravoval ohledně tebe."
"Díky."
"Huh? Žádný řev nebo kopání do zubů?"
"Tohle je ukázka tvého speciálního smyslu pro humor?"
"Jo."
"Mám tě raději jako suchara."
"To jsem si myslel," ušklíbl se a začal se přehrabovat v tašce, ve které se začaly samy od sebe ozývat zběsilé šustivé zvuky. Po chvilce vytáhl papírek od Adriana.
"Vida," zabručel, když si přečetl vzkaz. "Myslel jsem, že napíše tak za týden."
"Co píše?" vyzvídala.
"Zvedni tu svojí línou prdel a nakluš k hřišti. On je prostě můj čumáček," zašklebi se a Alice předstírala dávivé zvuky. "Nevadí, když půjdu?"
"Ne-e, já se budu chvilku opalovat."
"Spíš by ses měla učit mnoholičný lektvar." Alice odpověděla vztyčeným prostředníkem, ale to už se Olie hnal k famfrpálovému hřišti. V klidu se slunila tak třicet vteřin, než vedle ní s dutým džuchnutím dopadlo další tělo. Leknutím nadskočila a ohnala se po narušiteli. Než facka stačila dopadnout, tak Adrian její ruku obratně zachytil a strhnul Alici na sebe.
"Vole, málem jsem se musela jít přebalit," zavrčela a vyškubla se mu.
"Mám se kouknout?" nabídl a v očích mu pobaveně zajiskřilo.
"Ne! To nemáš na práci nic lepšího, než mě děsit?"
"Momentálně ne. Ale teď budu odpočívat. Třičtvrtě hodiny jsem se neuvěřitelně duševně namáhal."
"Jak ses zrovna ty mohl duševně namáhat?" posmívala se. Adrian se vedle ní natočil na bok, aby si dívali do očí a podepřel si hlavu rukou.
"Normálně. Zpracovával jsem Marcuse, aby přestal dělat Bardotku, napsal Oliverovi a tím pádem já měl volné pole působnosti."
"Prohnané."
"Dostanu za to něco?" zeptal se a komicky našpulil rty.
"Leda pěstí od Marcuse, až příjde na to, jak s ním manipuluješ." Adrian si znechuceně odfrkl.
"Ten by mi měl prdel líbat, že jsem je dal do kupy."
"Vždyť jsi o nich nevěděl."
"Jo, ale ta papírková bojovka byl můj nápad. A nebýt toho, tak si do teď vzájemně nakopávají prdele, místo aby si je - no to raději nechám bez komentáře," blábolil a Alice se musela smát. Nakonec se slitovala a vlepila mu rychlou pusu na tvář. Sice to nebylo to, co chtěl, ale i tak se Pucey zatvářil spokojeně.
"Už jsi vymýšlela co s prázdninama?" zeptal se nečekaně.
"Kromě toho, že budu ležet ve svém pokoji s lilií na prsou, zatímco budu čekat na výsledky NKÚ? Ani ne."
"A co takhle se semnou občas potkat?" navrhl maličko nejistě. Alice si zkousla spodní ret a vzpomněla si na to, co jí říkal Oliver. Risknout to mohla, nakonec tak zajímavě ujetých kluků bylo jako šafránu, a když by to nevyšlo, tak měla alespoň pár zábavných historek pro vnoučata.
"Nevidím důvod proč ne. Můžeme se domluvit a někam si jít sednout." Adrianovi se po tváři roztáhl vítězný úsměv.
"A co bys řekla na asi tak čtrnáct dní pod stanem se mnou a Flintem, obklopená několika tisíci uřvanými a zapáchajícími kouzelníky a čarodějkami?"
"Cože?" Alice nevěděla co si má o tom myslet. Představa romantických posezení v kavárnách se změnila v nějaké zběsilé orgie uprostřed lesů. Adrian se posadil a začal prokřupávat ramena, krk a protahovat ruce.
"Co zase blbneš, Pucey?"
"Rozcvičuju se, abych snesl ten nápor objímání a polibků až dokončím myšlenku. Jen prosim tě neječ. Špunty do uší jsem nechal v ložnici." Alice se mu zrovna chystala oznámit, že se ho líbat, ani objímat v dohledné době nechystá, když začal dokončovat myšlenku.
"Možná to nevíš, ale žiju jen s mamkou, která dělá na Ministerstvu pravou ruku Ludovi Pytlounovi. Letos je mistrovství světa ve famfrpálu v Anglii. Moje máti dovede sehnat prakticky jakýkoliv lístek, aniž by se zapotila. Normálně ji zneužívám jen pro sebe a Marcuse, ale už jsem s ní mluvil a prý pro ni nebude potíž sehnat jeden navíc. Takže pokud budeš chtít můžu ti opatřit permici na všechny zápasy, které budou na mistrovství. Sice to nebude nejlepší lóže, ale i tak bych řekl, že je to pěkný. Tyhle lístky jsou drahý jako kráva, naštěstí má maminečka hned po Pytlounovi na odboru hlavní slovo. Co ty na to?" zeptal se. "S Marcusem skoro nechrápeme,"snažil se navnadit Alici, která se tvářila jako by ji explodoval mozek.
"Eh, Alíku?"
"Kník!"
"Jsi v poho-" Adrian byl umlčen tím, jak ho pištící Alice srazila k zemi a začala zlíbávat každou volnou plochu, která se jí dostala pod pusu. Tohle byl sen! Kdyby se jí teď Adrian zeptal, jestli si ho vezme, tak by ho nejspíš za límec dovlekla k nejbližšímu knězi.
K čertu se školou! K čertu s rasovými předsudky! Pokud je kluk ochotný sehnat jí lístky na mistrovství a udobřit nejlepšího kámoše s jeho přítelem, tak to s ním přece jen riskne.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kasp Kasp | E-mail | Web | 19. května 2014 v 13:30 | Reagovat

Jedna z nejlepších povídek, co jsem kdy četl! A to nekecám. Neuvěřitelně zábavná, celou dobu jsem se culil jako blbeček. Musím koupit kamarádce kytku za to, že mi ji poslala. A tobě bych měl taky. :D Děkuju ti.

2 Lesath Lesath | 23. srpna 2014 v 17:31 | Reagovat

Také musím pochválit! Výborná povídka, skvělé zpracování. Jen tak dál… :-) Máš talent!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama