No jo, kluci se maj líp 2

25. prosince 2011 v 20:16 |  NextGen
Al a Rod


Dvojčata Nottova patřila mezi nejbohatší studenty Bradavic. Jejich otec patřil mezi nejbohatší kouzelníky Británie a Irska a přitom po válce byl i se svojí nevlastní matkou na ulici. Jeho otec patřil mezi nejvěrnější Voldemortovy přisluhovače, takže jim sebrali úplně všechno a všichni se k nim obrátili zády. Nebyli jediní - spousta přeživších smrtijedů a jejich rodin končili na ulici, utíkali do zahraničí a nebo páchali sebevraždy. Jednou ze vzácných vyjímek byli Malfoyovi. Kdo ví, proč se za ně Potter zaručil. Jen díky nezlomné vůli druhé paní Nottové a Teodorově schopnosti poradit si prakticky se všim, to zvládli a teď sklízeli ovoce své práce. Teo neměl nikdy mudly rád, ale paradoxně díky nim strašně zbohatl. Byl talent, uměl psát a všimal si věcí a byl v tom zatraceně dobrý, proto ho navzdory jménu přijaly jedny menší noviny jako kluka pro všechno a jednou se při pochůzkách po Londýně zatoulal do mudlovské trafiky, kde si všiml mezi časopisy jedné zajímavé věci. Legendární vrchní police s časopisy pro pány. Mudlové měli asi pětset různých titulů a kouzelníci, kteří měli mít všeho více a všechno rychleji, neměli ani prd. Když chtěl kouzelník vidět nahatou babu, musel se s ní oženit. To samé čarodějka. Tak začal konat. Jeho nevlastní matka byla nadšená, což Teovi přišlo trochu úchylné, ale pokud jeho macecha něco uměla, tak vycítit peníze. Bylo celkem šokující, že nejmenším problémem bylo sehnat čarodějky ochotné se odhalit za malou úplatu, tady se Nott bál, že se bude muset obrátit spíš na mudlovské holky, ale mezi kouzelníky žilo dost krásných, ale jinak úplně neschopných děvčat, které počítaly s tím, že se vdají a nebo budou dělat milenky nějakému bohatému páprdovy. A většina zazobanců byla po válce mrtvá, v nemilosti nebo v Azkabanu. A i tyhle krásné husičky potřebovaly sehnat peníze, pokud možno bez nějaké namahavé fyzické práce. Když vyšlo první číslo časopisu, okamžitě se začala bouřit Liga pro pro mravnost a žádala zakázání. Lepší reklama už být nemohla, všechny výtisky byly okamžitě pryč a musel se dělat dotisk. Samozřejmě, že PlayWizarda (ať si ho zkusí ten mudla Heffner žalovat. Ha!) nezakázali a za pět let své existence se stal druhou nejprodávanější tiskovinou v kouzelnické Británii a ostatní země si kupovaly licenci pro vlastní verze. Zkrátka a dobře se z Notta stal pornomagnát. A jeho dvě děti tím trpěly jak psi, jejich matka byla totiž jednou z Nottových děvčat, jak se říkalo čarodějkám z prostřední strany a jejich tatík neviděl důvod měnit vítěznou formuli, proto randil jen s krásnými, ale úplně blbými zlatokopkami. Teď se měli seznámit s další, pomyslel si otráveně Alfred, zatímco seděl na velice drahé pohovce a civěl do stropu jejich obývacího pokoje.
" Hlavně se chovej slušně, zlatíčko," požádala ho nevlastní babička, která projížděla u psacího stolu v rohu místnosti zpávu z účetního oddělení jejich rodinného nakladatelství.
" Nechápu proč nám je musí představovat, babčo. Stejně ho bude bavit rok, maximálně dva a pak se budeme muset seznamovat s nějakou novou Naomi, Noelle nebo Monique," zabručel.
" Víš, že si tatínek zakládá na tom, že před vámi nic netají, broučku," vysvětlovala trpělivě aniž vzhlédla od papírů.
" Někdy by si mohl nějaký maličký tajemstvíčko ušetřit, jak mě tak Rodovi by se třeba pak líp spalo. A která je to vlastně? Myslím ta nová." vyzvídal, aby věděl do čeho jde. Babička zvedla hlavu a zamyslela se.
" Letošní dívka měsíce září, ale ruku bych za to do ohně nedala."
" A to je jaká? Wizarda nečtu."
" Styď se, víš co by jiní kluci dali za to, aby jim otcové dovolili Wizarda číst?"
" Jo, jenže jiným klukům nehrozí nebezpečí, že si náhodou vyhoněj nad obrázkem své potencionální nevlastní matky. Ty holky jsou pro mě snesitelnější když je znám jen jako oblečený. Proč vlastně táta nemůže chodit se Sally? Vždyť čtyři z jeho posledních pěti vztahů ztroskotaly na tom, že tý nanynce zahnul právě se Sally," povzdechl si zoufale. Sally se starala "modelkám" o vlasy a make up, v jejím případě nešlo taky o nic moc extra myslitelku, ale když nic jiného, tak se uměla alespoň podepsat a kluci si jí nepamatovali ze školy. A taky oba zbavila beďarů a občas jim něco uvařila, za což ji oba bez výhrad milovali.
" To taky netuším. Kde je Rod? Za chvilku tu mají být," oznámila, když se jen tak mimochodem podívala na hodiny.
" Však už jdu," volalo Alfrédovo dvojče, když sbíhalo ze schodů. Alovi stačil jediný pohled na bratra a bylo mu jasné, že bude zle.
" Rodericku, tohle není vhodný čas na provokaci," vyčetla mu babička, když si nevlastního vnuka prohlédla od hlavy až k patě - byl na chlup stejně oblečený a učesaný jako Alfréd, takže pro normálního smrtelníka bylo nemožné je na první pohled odlišit.
" Co?" bránil se naoko Rod. "Jeho poslední coura si stěžovala proč se voblíkáme jinak, když jsme ty stejný dvojčata . Tak jsem chtěl předejít skandálu." Babička protočila oči, ale převléknout ho neposlala. Už byla stará a měla taky právo se občas pobavit.
Nová přítelkyně, mimochodem dívka z říjnového čísla, byla vysoká, prsatá s vlasy odbarvenými na platinovou blond, na nohách měla zrůdně vysoké štekle, takže vypadala stejně vysoká jako Teodor stojící vedle ní a ve tváři měla právě ten zářivý bezduchý úsměv, který jejich otce přitahoval.
" Ahoj, já jsem Monique," představila se. Roderick si povzdechl a ignoroval otcův zlostný pohled, kterým mu jasně dával najevo, že ani jemu se nelíbí jak se vymódil. To sotva, opravdu se jmenuješ Hana, chodila jsi do Mrzimoru a jsi o čtyři roky starší než já. Když sis vybírala umělecký pseudonym, to sis nemohla dát Sabrinu, slepice? Takhle dlužim bráchovi galeon.
" Já jsem Marta," představila se babička a pak ukázala pohybem dlaně na kluky a chtěla je představit, ale Monique jí předběhla.
" O chlapcích mi Teo říkal! Mluví o nich v jednom kuse," zapištěla nadšeně. Kluci povytáhli obočí a nevěřícně se po sobě podívali. Pak ukázala na Roderika. "Ty," začala. "Budeš Albert a ty," dokonale pěstěný prstík se přesunul směrem k Alfrédovi. "Jsi Rodney." Babička se kousla do rtu, aby se nerozesmála, Alfréd jen nevěřícně zíral, stejně jako Teodor a Roderick se rozchechtal nahlas.
" Výborně, poznala jste nás oba, Monique," utahoval si z ní a děvče se zapýřilo.
" Jo! Teo mi říkal, že půjdete rozeznat na první pohled, že se nemám bát."
" Hned se pozná, že jste nejen krásná, ale i chytrá."
" Já vim!"
" Rodericku, na slovíčko," řekl Teodor mrazivě a Alfréd se podvědomně přikrčil.
" Já jsem přece Albert, tati."provokoval bratr.
" HNED!"
Určitě šli do kuchyně. Z kuchyně sem nedolehne to, jak táta na Roda řve, ale snad to bude dobrý. Jen zarach nebo tak něco.
" Počkat," ozvala se Monique po chvilce. "Kdo je Roderick?" Afréd zaúpěl a praštil se polštářem do obličeje
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama