Tohle je Zmijozel

26. února 2012 v 20:46 | Sorel |  NextGen
Dneska trocha patosu. Rovnou přiznám, že jsem se trochu inspirovala v jedný povídce, kterou mi přeposlala kamarádka - lidé z jednotlivých kolejí se tam občas scházeli v hospodách a povídali si. Bohužel na internetu to už myslím nikde není, autorka patřila mezi ty cvoky, kterým hrábne a svoje celoživotní dílo smažou s dramatický zaplápolání pláště. Nebo podobný srandy. Když už tak pěkně povídám, tak chci rovnou říct, že Zmijozelu nijak nenadržuju (protože jestli někomu nadhazuju, tak je to Mrzimor). Vlastně ho ani nemám moc ráda (a ani nemám ráda lidi, kteří ho mají rádi. Většinou se vidí jako ti největší badass černokněžníci a myslí si, že se ve sklepeních dělo Snape ví co. Vždyť to jsou děti a ne grupies níže zmíněného Marilyna Mansona. Fuj vám!). Tedy myšleno tak, jak ho podává Rowlingová. Není možný, aby existovala kolej, kde jsou jen špatňáci. Vždyť kdyby to tak bylo, tak by určitě někoho napadlo preventivně je vymlátit. A Sedmý díl, hlavně ta poslední bitva, mi přišel jako výsměch. Není ostuda, když dítě nechce bojovat proti vlastním rodičům. Rowlo, styď se!


Všichni měli kamenné výrazy a navzájem se podezřívavě měřili. Kdyby v místnosti spadl špendlík, tak to nejspíš bude znít jako pád traverzy z patnácti metrů na zem.
"Malfoyi, hraj. Tohle nejsou šachy," upozornil nevzrušeně Teo Nott a složil vějíř karet, které držel v ruce, do jednoho balíčku. Draco se po něm ošklivě podíval.
"Má pravdu," souhlasila Pansy. "Ještě chvíli dumej co vyložíš a nejspíš budu potřebovat na novej botox, protože tu ztrácím své drahocené mládí."
"Jak můžeš ztratit něco, co už dávno nemáš?" zabručel Draco a konečně vybral co udělá. Líznul si další kartu.
"To si děláš legraci," zaúpěl Blaise Zabini. Poslední hráčka, Millicent Bulstrodeová, se zvonivě rozesmála.
"Škoda, že tu není Greg. Ten byl moje jediný zastání," posteskl si Draco. Millicent vyjelo jedno dokonale upravené obočí až skoro k začátku vlasové linie.
"Kdyby tu dneska byl Greg, tak tě první srazí židlí k zemi." setřela ho a odehrála svoje kolo.
"Víte kde vlastně čumákuje? Neslyšel jsem o něm dobrých pět let. Když pominu vaše žvanění," zeptal se Nott jen tak mezi řečí, zatímco se snažil nenápadně nahlédnout Pansy do karet a aby to zamaskoval, tak dělal, že jí kouká do výstřihu jejího decentního avšak luxusního kostýmku.
"Naposled jsem od něj dostala dopis minulý rok na Vánoce," vzpomínala Parkinsonová. "Je v Austrálii. Chová tam krokodýly na kůži a zároveň si tam zařídil i firmu na její zpracování. Poslal mi kabelku. Moc pěkná."
"Jo," potvrdila Milly. "Já mám od něj zase lodičky. Škoda, že se nemůže vrátit do Anglie. Ale podle všeho se mu daří skvěle. On byl vždycky prakticky založenej."
"A nám nepošle ani šupinu," posteskl si Zabini. "Ale což o to, do Anglie by se vrátit mohl. Jen by ho tu čekal uvítací výbor složený z poloviny bystrozorů co tu máme."
"Stejně mi to příjde nefér," řekl do nastálého ticha Nott a usrkl ze sklenice vína. Nebyla to jeho první, proto měl dneska tak rozkecáno. "Jen dělal co se mu řeklo. Ten oheň nakonec zapálil Vinc a on se nemůže vrátit domů," vrhl trochu vyčítavý pohled na Malfoye, který si ho všiml a zamračil se.
"No tak pardon, že jsem zůstal v Anglii," ohradil se otráveně. "A náhodou poslední dekádu nedělám nic jinýho, než že se snažím pro Grega vyhádat u Starostolce milost. A dost věcí se pohnulo. Začínaj třeba konečně uznávat, že sedmnáctiletej kluk nemá ještě dost rozumu, aby pochopil, že to, co mu celý život opakují doma, je třeba špatně." Tímhle prohlášením si vysloužil uznalé pohledy všech svých bývalých spolužáků okolo stolu
"Podle mě se sem stejně nevrátí ani kdyby mohl. Daří se mu a navíc komu by se chtělo z prosluněné Austrálie zpátky do týhle psírny."
"Kdyby tu byl, tak můžeme hrát karty v šesti," usmál se Zabini a zároveň celou hru uzavřel. "Zase jsem vyhrál. Musíte víc trénovat, jinak mi totálně odejdou zuby," chechtal se a přitáhl si k sobě mísu s bonbóny o kterou hráli. Nikdy nekarbanili o peníze, vždycky jen o sladkosti, sirky, čest a o to kdo zaplatí rundu. Peníze - to bylo pod jejich úroveň.
"Dneska už toho necháme, pojďme chlastat," rozhodla Pansy u které se dnes sešli a hůlkou změnila karetní stolek zpět v normální stůl. Scházeli se dvakrát do měsíce se železnou pravidelností posledních patnáct let, kdy se jako třída dali znovu do kupy. Byli jeden z početně nejslabších ročníků Zmijozelu vůbec. Pouhých sedm lidí oproti obvyklým deseti na kolej a všichni k sobě měli od prváku dost blízko, protože je ze začátku spojovala společná nenávist a opovržení ke všem okolo, později to tedy přerostlo v ten klasický kamarádšoft a jejich postškolní seance se staly časem prakticky svaté. Zvlášť, když jich zbylo jen pět.
"Slyšela jsem, že ti svatoušci zase kazí obchody, Teo. Nepotřebuješ nějak vypomoct?" zeptala se Pansy, která k šoku širokého okolí začala po škole fušovat do vysoké politiky. Nott si pohrdavě odfrkl a zakroutil hlavou.
"Nic s čím si nedokážu poradit, ale tentokrát neprudí svatoušci, ale feministky. Prý degraduju ženu na pouhý objekt mužského chtíče."
"Ty holky se degradují samy," protočila oči Millicent, která se stejně jako Teo vypracovala po válce ze dna společnosti k nechutně bohaté osobě. Na škole to byla neohrabaná tlustá mlátička, ze které si všichni mimo Zmijozel utahovali. Jenže tehdy ani její přátelé netušili, že umí úžasně zpívat a navíc nebyla tupá, takže svůj talent zvládla zúročit a teď bořila dokonce i mudlovské hitparády a i kritici z ní byli unešeni, protože po dlouhé řadě vyskákaných popových prostitutek se na scénu dostal někdo, kdo si založil image na tom, že je dáma.
"Lidi nevím proč, ale když se řekne feministka, tak si představím Grangerovou," otřásl se Blaise. "Neděláš ty teď vlastně s ní, Draco?" vzpomněla si Pansy na to, že ty dva viděla v prostorách ministerstva párkrát spolu, jak se nějak ženou s náručí plnou lejster nebo ječí buď na někoho z odboru prosazování kouzelného práva nebo na lidi z úřadu pro registraci kouzelných tvorů.
"Dělám," přiznal Malfoy. "Ale celkem v klidu. Oba dva se vzájemně nesnášíme tak, že na sebe skoro nemluvíme a makáme, takže vždycky když jsem donucen s ní spolupracovat, tak to vyřešíme v rekordním čase.
"Na čem děláte?" vyzvídal Teo. "Pokud to teda není tajný."
"Neni. Jeden cvok dost brutálním způsobem umlátil svojí dceru, když zjistil, že se díky chybě personálu u Munga stala vlkodlakem. Stalo se z kraje prázdnin. Až teprve před týdnem se mi to podařilo prorvat k nejvyššímu soudu. Hodně se o tom psalo ve Věštci," jak čekal, tak si to pamatoval jen Zabini, který dělal tiskového mluvčího u Gringottů a kvůli své práci musel každé ráno pečlivě projít všechny kouzelnické noviny a časopisy.
"Ty toho chlápka hájíš?" vyslíchala teď pro změnu Millicent.
"Já se mu snažím přišít Polibek mozkomora. Proto Grangerová přišla pro mě. Prý jsem jedinej člověk v Anglii, kterej je dost velká svině na to, aby se mu to povedlo," vysvětlil nevzrušeně a očividně ho urážky Hermiony "mudlovské šmejdky" Grangerové-Weasleyové nevzrušovaly tak jako před lety
"Od kdy tě tolik bere osud vlkodlaků?" žasl Blaise. Některé věci zmijozelské neopustí nikdy.
"Nebere, ale ukázala mi fotky tý holky. Předtím a po tom, co jí tatík dorazil. Nebyl to zrovna pěknej pohled. Bylo jí teprve jedenáct a měla jít do Bradavic. Aby si ta mrcha Grangerovka pojistila, že do toho půjdu, tak ty materiály ukázala i Astorii. Ta ho šla málem popravit bez soudu. Prý pokud mu nezařídím alespoň lámání v kole, tak se nechá rozvést," při vzpomínce na láteření svojí ženy se musel usmát. "Nechápala jak někdo může ublížit vlastnímu dítěti."
"To já taky nechápu," souhlasil Blaise po tom, co si vyslechl celý příběh. "Kdyby se tohle stalo mojí Anitě, tak spíš půjdu zabít ty mantáky od Munga."
"Nechápu jak může někdo vyšilovat kvůli dlačímu dítěti, teď jsou na to lektvary," připomněla Millicent, která sice jako jediná v místnosti neměla vlastní děti, ale měla tři neteře, které brala jako svoje vlastní.
"To jo, ale zase bych se bála, kdyby nějaký takový děcko chodilo do školy s tím mým," přiznala Pansy. Její Valerii bylo jedenáct a v září nastoupila do Bradavic.
"Myslím, že to tam mají ošéfované. Vzpomínáte na Lupina? Do Bradavic chodil ještě před vynálezem lektvaru a nikomu se nikdy nic nestalo," pokrčil rameny Nott. Jako vydavatel časopisu pro pány byl neuvěřitelně tolerantní tvor. "A ten jeho fracek je slušnej kluk. Chvilku pro mě sloupkařil než ho přetáhl Věštec."
"Lupin byl v pohodě," řekla Pansy. "Lepší než Moody," zlomyslně mrkla na Draca, který ze Zabiniho vítězné mísy vytáhl jeden bonbon a hodil jí ho mezi oči.
"Lupin byl skvělej," souhlasil neochotně Blaise. "Než nás začal učit Snape, tak jsem ho považoval za nejlepšího učitele Obrany. Quirrel byl k smíchu, Lockhart stejně tak, Moody byl pronebáckej vopruz a ti dva tlustí umrnění smrtijedi mi lezli krkem. Ten chlap měl neustále nějaký obscéní poznámky na mojí mámu. Proč jsme toho Lupina vlastně vyštípali?"
"Protože jsme byli třináctiletí kreténi," vysvětlila Pansy. "Co bys chtěl? Když jsem zjistila, že je vlkodlak, tak jsem se málem posrala strachy. A taky bylo fajn sledovat ty otrávený nebelvírský ksichty."
"Zasraný nebáci," vyjádřil prostě všeobecný názor Nott.
"Tak na to si připijeme!" rozesmál se Draco a pozvedl svou sklenku. Ostatní se přidali.
"Bez Nebelvíru by byla škola krásnější. Hovada nafoukaná. Pamatujete jak na nás povýšeně hleděli, když nás starej Křik odváděl pryč? Měla jsem sto chutí vzít vidličku a někomu jí bodnout do oka," řekla Milly.
"Jako by čekali, že tam zůstaneme a pozvedneme hůlky v hrdinném kamikadze boji proti vlastním rodičům. A ne všichni jsme měli koule na to zdejchnout se jako Flint*," zakroutil hlavou Nott. Jeho otec byl jeden z Voldemortových nejbližších a nejstarších přívrženců a Teo z něj měl nahnáno pomalu víc než z Temného pána.
"Přesně," kývla hlavou Pansy. Její rodiče se ve smrtijedském hnutí přímo neangažovali, ale rozhodně netoužila po souboji na hůlky s Dracovým otcem nebo, nedejbože, tetou. "Navíc v tý době jsem věděli hovno o tom, která strana je ta správná." dodala pro jistotu.
"Nakonec je putna jestli poklonkujeme tomu hovadu Potterovi nebo té smrtijedské verbeži jako byla naše drahá profesorka Alecta a její drahý bratříček Amicus," ušklíbl se Blaise, který byl rasista takovým tím nerasistickým způsobem - jednoduše pohrdal všemi, kdo nebyli jeho přátelé.
"Potter je debil," potvrdil Teo, který už začínal mít malinko v sosáčku.
"Tvoji kluci kamarádí s jeho synem."
"Tvůj kluk taky. Albus Severus mi nevadí. Za rodiče nikdo nemůžeme."
"Albus Severus, to je jméno," usmála se Millicent. "Skoro stejně ujetý jako Marilyn Manson."
"To je kdo?"
"Jedna mudlovská obludka se kterou se občas potkám. Marilyn si říká podle jedný slavný vymaštěný rozhoďnožky a Manson podle masového vraha." Opět nastalo ticho, ve kterém si všichni v duchu našroubovali tyhle dvě charakteristiky na toho idiota Brumbála a jejich milovaného Snapea.
"Ale pojmenovat dítě Albus... to už mu rovnou mohli říkat Imhotep, pokud chtěli něco starobyle znějícího." kroutila hlavou Pansy.
"Kluci mu říkají Severus," oznámil světu Draco.
"Nah, ty se ani neozývej, tvoje dítě má stejně divný jméno jako je Albus," rozchechtala se Pansy a dostala dalším bonbónem mezi oči.
"Kvůli tobě se moje druhý dítě bude jmenovat Bořek," ušklíbl se kysele.
"Ruku na to!" vybídla ho Pansy, která to pravděpodobně zase přehnala s vínem a začalo to na ní být vidět. Draco byl taky v náladičce, proto ruku podal.
"Fajn a teď bych si šel nechat udělat vasektomii," vypadlo ohromeně z Blaise do hurónského chechotu Tea a Milly. "Bořek Malfoy. Tvýho fotra klepne radostí."
"Proč já se s váma po těch letech vlastně zahazuju?"
"Protože se s tebou nikdo jinej nechce bavit?" navrhla Millicent nevinně.
"Asi proto," souhlasil Draco.
"Tak koho pomluvíme teď?" chtěl vědět Blaise a čekal na nápady bývalých spolužáků.
"Flinta, on to s tím Woodem snad fakt táhne," vyhrkla Pansy. Jelikož měli všichni v palici, tak se nad tím důkladně zamysleli.
"Starý a nudný," zabručel Nott.
"Tak Notta, slyšel jsem jaký měl dráma při focení," ušklíbl se zlomyslně Draco - synáček mu všechno doma hezky za tepla vysypal.
"Starý a nudný," zopakoval Teo. "A dráma to nebylo, prostě jsem další husou vyrazil dveře."
"Degraduješ ty nemyslící slepice na objekt svých chlípných tužeb," obvinila ho Milly. Obviněný se ani nezačervenal.
"Kdybych tyhlecty dívčiny nedegradoval ve prospěch svého chlípného chtíče, tak bych byl debil."
"A o čem ty si s těma ženskejma vlastně povídáš?" zopakovala Pansy repliku z nějakého filmu, která se jí zdála vhodná pro citování.
"Já si s nima nepovídám. Když chci pokecat jdu za váma."
"Měl by ses oženit, dáváš klukům špatný příklad," posmíval se Draco.
"Leda hovno, ženit se budu až si nezvládnu bez asistence dojít na záchod. A kluci mě vnímají jako odstrašující příklad, takže o ně se neboj. A vůbec, propírejte někoho jinýho."
"Pansy, kdy se vdáš?" provokoval dál Malfoy. Slečna Parkinsonová si odfrkla. Tuhle otázku slýchala od vlastní matky skoro pokaždé, když jí přijela navštívit.
"Až ty dostaneš rozum, tudíž je mi souzeno zůstat svobodnou navždy. A neprovokuj, nebo to z klubu Zmijozelských přejmenujeme na klub Nezadaných a přestřihneme ti členkou průkazku." No jo, uvědomil si Draco, já jsem tu jedinej v chomoutu. Pansy to střídala podobně jako Teo, jen trochu diskrétněji a podle Draca ani ona sama nevěděla, který z těch jejích pokusných zvířátek je táta Valerie. Milly vždycky tvrdila, že je nejraději sama, ale poslední dobou se kolem ní podezřele často ochomejtal Finch-Fletchey, tak kdo ví co na tom bylo pravdy - to chtěl Draco ještě prověřit, pokud si na to vzpomene až vystřízliví. A Blaise byl už na škole starý prase, které později převzalo štafetu profesionálního vdovce po své mamičce. Nikdo se v tom raději nešťoural, ale říkalo se, že Zabini bere všechno. Draco jednou slyšel takovou odpornou historku o něm a kentaurovi, co na škole učil jasnovidectví, Frájenz nebo jak se ta obluda jmenovala, ale jelikož to slyšel od Freda Weasleye, tak pravdivosti informace odmítal věřit.
"Na co připijeme teď?" nadhodila opět hostitelka, které vysychalo v hrdle.
"Na Zmijozel?"
"NA ZMIJOZEL!"

*Jo, děti, to je zase jiná pohádka. Můj Marcus prostě vzal Adriana s Alicí na ramena a frnkli
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Juli Juli | 28. února 2012 v 18:22 | Reagovat

Omajgát, omajgát, omajgát!
Něco mi to děsně připomíná - ale ta část "Proč jsme toho Lupina vlastně vyštípali?"
"Protože jsme byli třináctiletí kreténi," vysvětlila Pansy. "Co bys chtěl? Když jsem zjistila, že je vlkodlak, tak jsem se málem posrala strachy. A taky bylo fajn sledovat ty otrávený nebelvírský ksichty." je prostě - thumb on! :D
(tenhle komentář je dlouhej díky tomu ctr+c atakdále) :D

2 Sorel Sorel | 28. února 2012 v 20:02 | Reagovat

[1]: V pohodě :) Dlouhý komentáře mi dělají radost. Pokud teda mi v nich někdo nenadává do částí anatomie ;) S tím připomenutím. V úvodu jsem přiznala barvu, že jsem se lehce inspirovala u cizí (holčina si říká Maya a má opravdu krásný pohled na Potter svět:))

3 Fussina Fussina | 4. listopadu 2012 v 16:24 | Reagovat

Ačkoli komentáře většinou nepíšu, tohle kraťounké nahlédnutí do zmijozelského kroužku si ho zaslouží. Žádné dramatické zveličování, romantická patlavost, prostě úplně obyčejná sešlost kamarádů od dětství, prostě perfektní. Gratuluju ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama